ISBN: 978-80-244-4986-9 | DOI: 10.5507/ff.16.24449869

Adam Michna of Otradovice – Composer

Perspectives on seventeenth-century sacred music in Czech lands

Jiří Sehnal

Adam Michna z Otradovic (1600-1676) je významný český skladatel 17. století. Narodil se v jihočeském městě Jindřichově Hradci, které patřilo hraběti Vilému Slavatovi. Slavata je v českých dějinách znám jako jedna z obětí pražské defenstrace roku 1618, která je považována za počátek třicetileté války. Kromě dedikace díla Obsequium Marianum však nemáme žádné doklady o stycích Michny se Slavatou, protože Slavata se zdržoval převážně mimo Jindřichův Hradec.   Život Adama Michny je líčen na pozadí celkové kulturní a politické situace tehdejších Čech. První vzdělání získal Michna v letech 1611-1617 u jezuitů ve svém rodném městě. V letech 1618-1628 se dále vzdělával neznámo kde a tehdy navázal přátelství s Nikolausem Reiterem z Hornberga, pozdějším adjutantem arcivévody Leopolda Wilhelma. Od roku 1628 až do smrti zastával Michna varhanický úřad v Jindřichově Hradci a vedle toho úspěšně obchodoval s vínem, čímž získal velký majetek. Snad právě bohatství mu umožnilo vydávat svá díla tiskem. Šlo o chrámová díla dvojího druhu: české duchovní písně pro 4-5 hlasů v homofonní úpravě a latinské liturgické kompozice pro sóla, sbor a různé hudební nástroje.     České skladby vydal Michna tiskem ve třech sbírkách: Česká mariánská muzika (Praha 1647, 64 písní), Svatoroční muzika (Praha 1661, 118 písní) a Loutna česká (Praha1653, 12 písní). Skladatel je psal na své vlastní básnické texty, které jsou považovány za klenoty českého barokního básnictví. Po hudební stránce se vyznačují se neobyčejně půvabnou melodikou a bohatou modální harmonií. Tyto písně byly určeny pro venkovské kostelní sbory, ale část z nich již za Michnova života zlidověla a byla převzata do duchovních zpěvníků pro lid a zpívá se dosud. Loutna česká obsahuje drobné písňové skladby pro soukromou domácí pobožnost. Je psána pouze pro dva sopránové hlasy a continuo s ritornely pro obligátní smyčcové nástroje.   Latinská tvorba Michnova byla určena pro vyspělejší chrámové soubory. Tvoří ji mše, nešporní žalmy, litanie a mariánské antifony. Tiskem vyšlo: Obsequium Marianum (Vídeň 1642, dochováno jen torso), Officium vespertinum (Praha 1648) a Sacra et Litaniae (Praha 1654). V rukopise se dochovala Missa s. Venceslai a Magnificat. Sbírka Sacra et Litaniae byla věnována správci statků olomouckého biskupa Nikolau Reiterovi z Hornberga (zemř. 1669), Michnovu příteli z mládí a velkému ctiteli hudby. Michnovy latinské skladby jsou psány převážně pro sólové hlasy, čtyřhlasý sbor, continuo a smyčcové nebo žesťové nástroje (trombony a cinky ad libitum). Toto obsazení bylo totiž kostelním hudebníkům v českých městech nejsnáze dostupné. Pouze Svatováclavská mše, složená pro katedrálu olomoucké diecéze, zasvěcené sv. Václavu, obsahuje dvě koncertantní klariny. Styl a melodika Michnovy latinské tvorby je zcela odlišná od jeho českých písní. Skladatel v ní pracuje s výrazovými prostředky musica moderna s obdivuhodnou znalostí rétorických figur.   Autor analyzuje obě části Michnovy tvorby a zasazuje je do dobových souvislostí. Michnovy české písně nemají ve své době obdobu. Obtížnější je hledat paralely k jeho latinské tvorbě, protože nemáme tušení, jakou hudbou byl Michna za svého života obklopen. Je pravděpodobné, že Michna znal a prováděl chrámovou hudbu skladatelů vídeňského okruhu Bertaliho, Dolara, Vinzenze Fuxe, Sancese, a snad i Pietra Verdiny a Georga Koppa z Pasova. Michna po celý život sledoval vývoj hudby a ve svých dílech na něj reagoval. Adam Michna z Otradovic byl vedle mladšího Pavla Josefa Vejvanovského (1639-1693) nejvýznamnějším českým skladatelem 17. století. Zatím co Vejvanovský jako vedoucí kapely olomouckého biskupa komponoval vedle hudby církevní také skladby instrumentální, Michna, patřící ještě ke starší stylové vrstvě, byl skladatelem hudby čistě duchovní.   Autor knihy Jiří Sehnal (nar. 1931), pracoval od roku 1964 do roku 1994 v oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně a v letech 1995-2011 přednášel dějiny hudby na Univerzitě Palacvkého v Olomouci. Je považován za předního znalce české barokní hudby. Publikoval přes 300 vědeckých prací v češtině a němčině a je editorem souborného vydání děl Adama Michny. Anglicky vydal práci Pavel Vejvanovský and the Kroměříž music collection (Olomouc 2008). Monografie o Adamu Michnovi doplňuje obraz české hudby 17. století.

1. vydání, Publikováno: 2016, vydavatel: Univerzita Palackého v Olomouci, Křížkovského 8, 771 47 Olomouc



Reference

  1. Balbín, Bohuslav 1690: Vita venerabilis Patris Nicolai Lancicii. Pragae 1690.
  2. Balcárek, Pavel 1968: Zpráva o hudebnících v korespondenci kardinála Ditrichštejna. Hudební věda 1968, p. 464-465.
  3. Bárdos, Lajos 1986: Modální harmonie. Přel. Tibor Varga. Brno 1986.
  4. Bartel, Dietrich 2004: Handbuch der musikalischen Figurenlehre, 4. Ausg. Laaber 2004.
  5. Bartkowski, Boleslaw 2004: Polnische Kirchenlieder in der katholischen Liturgie. In: Kirchenmusikalische Erbe und Liturgie. Tutzing 1995, p. 171-182.
  6. Baťa, Jan 2003: Inventář hudebnin Daniela Mrázka kantora u Matky Boží před Týnem. Opus musicum 2003, č. 3, p. 10-12.
  7. Beckovský, Jan František 1879: Poselkyně starých příběhů českých II. Vyd. Antonín Rezek. Praha 1879.
  8. Bitnar, Vilém 1932: O českém baroku slovesném, Praha 1932, p.177-214.
  9. Bitnar, Vilém 1938: Nanebevzetí v barokním Brně. Dnes 27, 1938, Nr. 139, p. 5.
  10. Blume, Friedrich 1965: Geschichte der evangelischen Kirchenmusik. 2. neubearb. Aufl. Kassel 1965.
  11. Bohn, Emil 1890: Die musikalischen Handschriften des 16. und 17. Jahrhunderts in der Stadtbibliothek zu Breslau, Breslau 1890, p. 164, 227, 354.
  12. Breitenbacher, Antonín 1928: Hudební archiv kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži. Zvláštní příloha Časopisu Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, roč. 40, 1928.
  13. Breitenbacher, Antonín 1930: Adama Michny z Otradovic Mše sv. Václava, Našinec 66, 1930, Nr. 117.
  14. Breitenbacher, Antonín 1935: Hudební archiv kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži, Kroměříž 1928, Zvláštní příloha Časopisu Vlasteneckého Spolku musejního v Olomouci. Druhý doplněk 48, Nr. 1-2.
  15. Brewer, Charles E. 2011: The Instrumental Music of Schmelzer, Biber, Muff at and their Contemporaries. Burlington 2011.
  16. Bridelius, Fridrich 2012: Jesličky staré nové písničky. Edičně připravili. Pavel Kosek, Tomáš Slavický a Marie Škarpová. Brno 2012.
  17. Buchner, Alexandr 1954: Hudební sbírka Emiliána Troldy. Praha 1954. Sborník Národního musea v Praze. Svazek VIII-A - Historický 1.
  18. Bukofzer, Manfred F. 1947: Music in the baroque era. New York 1947.
  19. Bužga, Jaroslav 1961: Der tschechische Barockkomponist Adam Michna z Otradovic, in Festschrift Heinrich Besseler, Leipzig 1961, p. 305-315.
  20. Bužga, Jaroslav 1972: Hudba v lidových a školských hrách 17.-18. století. Hudební věda 9, 1972, p. 50-59.
  21. Carissimi, Giacomo 1668: Ars cantandi, das ist Richtiger und Ausführlicher Weg, die Jugend aus dem rechten Grund in der Singkunst zu unterrichten. Augsburg 1696.
  22. Catalano, Alessandro 2008: Zápas o svědomí. Přeložil Petr Maťa. Praha 2008.
  23. Caeremoniale Episcoporum 1600. Venetia 1600. MZK, ST II 440.812.
  24. Culka, Zdeněk 1972: Inventáře hudebních nástrojů a hudebnin piaristické koleje v Kosmonosích. In: Příspěvky k dějinám české hudby 2. Praha 1972, p. 5-43.
  25. Černý, Jaromír 1966: Soupis hudebních rukopisů muzea v Hradci Králové. Miscellanea musicologica 19, 1966.
  26. Daněk, Petr - Daňková, Tereza 2014: Začněte panny zpívati… a hráti, aneb líbezně rozšafná marginálie k ritornelům Michnovy Loutny české. Musicalia 2014, Nr. 1-2, p. 137-146.
  27. Dlabacž, Gottfried Johann 1815: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen. Prag, 1815. 2. Band, col. 316.
  28. Doležalová, Eva 2000: Seminář sv. Václava a konvikt sv. Bartoloměje na Starém Městě pražském. Pražský sborník historický 31, 2000, p. 186-261.
  29. Dolista, Karel 1973: Jindřichohradecký varhanář Wolfgang a kláter Teplá. Jihočeský sborník historický 42, 1973, p. 231-232.
  30. Ducreux, Marie-Elisabeth 1986: L'hymnolgie catholique tchèque de la Contre-Réforme. Jahrbuch für Liturgik und Hymnologie 29, 1986, p. 169-179.
  31. Ducreux, Marie-Elisabeth 2001: "Novost" hymnologického umění Adama Michny z Otradovic stručně naznačena, Hudební věda 38, 2001, p. 48-57.
  32. Federhofer, Helmut - Tagliavini, Luigi Ferdinando 1970: Critical Years in European Musical History 1640-1660. In: Report of the tenth Congress Ljubljana 1967. Kassel 1970, p. 125-126.
  33. Fellerer, Karl Gustav 1928: Die vokale Kirchenmusik des 17./18. Jahrhunderts und die altklassische Polyphonie. Zeitschrift für Musikwissenschaft 11, 1928-1929, p. 354-364.
  34. Fellerer, Karl Gustav 1976: Das Konzil von Trient und die Kirchenmusik. In: Geschichte der katholischen Kirchenmusik. Band 2, Kassel 1976, p. 7-9.
  35. Fiala, Jiří 2011: Olomoučtí jezuité a jejich školy. In: Olomoucké baroko 3: Historie a kultura. Olomouc 2011.
  36. Fürbach, František 2001: Adam Václav Michna z Otradovic a Jindřichův Hradec v 17. století, HV 38, 2001, p. 32-39.
  37. Gross, Hynek 1926: Inventář kláštera ve Zlaté Koruně, sepsaný po smrti opata Melichara Hölderla r. 1608. Sborník historického kroužku 27, 1926, p. 153-154.
  38. Holain, Ludvík 1883: Průvod varhan k úplnému kancionálu arcidiecéze Olomoucké. Olomouc 1883.
  39. Holubová, Markéta 2009: Biografický slovník hudebních prefektů jezuitského řádu působících v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1556-1773. Praha 2009.
  40. Horčička, Adolf 1894: Die Lateinschule in Schlaggenwald (1554-1624). Jahresbericht des k. k. Neustädter deutschen Staats-Ober-Gymnasiums in Prag am Graben 1894, p. 3-39.
  41. Horyna, Martin 1984: Poznámka k interpretaci. In: Michna z Otradovic, Adam: Loutna česká. České Budějovice 1984, p. 59-62.
  42. Horyna, Martin 2001: Česká vícehlasá píseň před Adamem Michnou, HV 38, 2001, s. 58-63. Přejít k původnímu zdroji...
  43. Horyna, Martin 2006: Vícehlasá hudba v Čechách v 15. a 16. století a její interpreti, HV 43, 2006, p. 117-134.
  44. Horyna, Martin 2001: Česká reformace a hudba. Studie o bohoslužebném zpěvu českých nekatolických církví v období 1420-1620, HV 48, 2011, p. 5-40.
  45. Hrdlička, Josef 2011: Adam Václav Michna z Otradovic ve světle písemných pramenů, HV 38, 2001, p. 132-136.
  46. Hůlek, Julius 1984: Michnova Loutna česká známá i neznámá. In: Adam Michna z Otradovic Loutna česká. České Budějovice 1984, p. 1-20.
  47. Hůlek, Julius 1988: Slovo a hudba v Loutně české Adama Michny z Otradovic. In: Nové poznatky o dějinách starší české a slovenské hudby. Praha 1988, p. 192-207.
  48. Janovka, Tomáš Baltazar 1701: Clavis ad thesaurum magnae artis musicae. Edidit, commentariio testimoniisque instruxit et in linguam Bohemicam vertit Jiří Matl. Collaboraverunt Michael Pospíšil et Jiří Sehnal. Praha 2006. Clavis Monumentorum Musicorum Regni Bohemiae Series B I.
  49. Jiránek, Tomáš - Kubeš, Jiří (ed.) 2005: Bratrstva. Pardubice. 2005.
  50. Kačic, Ladislav 2000: Zur Pflege des Kirchenliedes in einigen geistlichen Orden. In: Gegenreformation und Barock in Mitteleuropa, in der Slowakei. Bratislava 2000, p. 195-206.
  51. Kačic, Ladislav 2001 Tvorba Adama Michnu z Otradovic na Slovensku v 17. a 18. storočí. HV 38, 2001, p. 126-131.
  52. Kalinayová a kol. 1994: Hudobné inventáre a repertoár viachlasnej hudby na Slovensku v 16. a 17. storočí. Bratislava 1994.
  53. Kapsa, Václav 2008: Jesuiten komponieren. In: Aurora musas nutrit. Bratislava 2008, p. 193-207.
  54. Keller, Katrin - Catalano, Alessandro ed. 2010: Die Diarien und Tageszettel des Kardinals Ernst Adalbert von Harrach (1598-1667). Wien 2010. Veröff. der Kommission für neuere Geschichte Österreichs. Band 104/1-7. Přejít k původnímu zdroji...
  55. Kletečková, Marie 2009: Znovunalezení partu Organo k Michnově Loutně české. HV 46. 2009, p. 206-207.
  56. Kokole, Metoda 2009: Isaac Posch diditus Eois Hesperiisque plagis - Praised in the Lands from Dawn to Sunset. Frankfurt 2009.
  57. Konrád, Karel 1893: Dějiny posvátného zpěvu staročeského od 15. věku do zrušení literátských bratrstev. Praha 1893.
  58. Kosek, Pavel - Slavický, Tomáš - Škarpová, Marie 2012: Fridrich Bridelius Jesličky staré nové písničky. Brno 2012.
  59. Kostílková, Marie 1983: "Nástin dějin svatovítského hudebního kůru." In: Štefan, Jiří: Ecclesia metropolitana Pragensis - catalogus collectionis operum artis musicae. Praha 1983. p. 14-31.
  60. Kouba, Jan 1959: Kancionály Václava Miřínského. MM 8, 1959.
  61. Kouba, Jan 1962: Blahoslavův rejstřík autorů českobratrských písní a jeho pozdější zpracování. MM 17, 1962.
  62. Kouba, Jan 1975: Německé vlivy v české písni 16. století. MM 27-28, 1975, p. 117-175.
  63. Kvapil, Jan 2004: Nálezová zpráva o přímé předloze Michnovy Loutny české. Česká literatura 5, 2004, p. 742-743.
  64. Malura, Jan, ed. 1999: Božan, Jan Josef: Slavíček rajský. Brno 1999.
  65. Maňas, Vladimír 2005: Hudební tradice. In: Dačicko, Slavonicko, Telčsko. Brno 2005, p. 392-431.
  66. Maňas, Vladimír 2013: Musik in Mähren um 1600: Repertoire, Musiker, Musikinstrumente. In: Zur Geschichte und Auff ührungspraxis der Musik des 16.-18. Jahrhunderts in Mittel- und Osteuropa. Bratislava 2013, p. 98-110.
  67. Massenkeil, Günther 1956: Wiederholungsfiguren in den Oratorien Giacomo Carissimis. Archiv für Musikwissenschaft 13, 1956, p. 42-60. Přejít k původnímu zdroji...
  68. Mareš, František 1894: Rožmberská kapela. Časopis českého musea 68, 1894, p. 209-236.
  69. Mašek, Petr - Vaňáč, Martin 2007: Arnošt Vojtěch Harrach in: Jakubcová a kol.: Starší divadlo v českých zemích. Praha 2007.
  70. Menčík, František 1898: Náhrobní nápis posledního Švamberka. Časopis Společnosti přátel starožitností 6, 1898, p. 143-144.
  71. Mikanová, Eva 1980: Hudební kultura v České Lípě a okolí. In: Sborník příspěvků k době podanského povstání roku 1680 v severních Čechách. Praha 1980, p. 194-229.
  72. Mikulec, Jiří 2001: Mariánské družiny v Jindřichově Hradci za Michnových časů, HV 38, 2001, p. 40-47. Přejít k původnímu zdroji...
  73. Möller, Christian 2000: Das 16. Jahrhundert. In: Kirchenlied und Gesangbuch Quellen zu ihrer Geschichte. Tübingen 2000, p. 69-127.
  74. Muk, Jan 1941: Adama Michna z Otradovic, básník a skladatel českého baroku, Ohlas od Nežárky Nr. 70-71, 1941.
  75. Nast, Josephine 1985: Die Wiener Buchdrucker und Buchillustratoren des 15. bis 18. Jahrhunderts. In: Die österreichische Literatur. Graz 1985.
  76. Němec, Vladimír 1944: Pražské varhany. Praha 1944.
  77. Orth, Jan 1981: Adam Michna z Otradovic, Časopis Českého musea 55, 1981.
  78. Parma, Tomáš 2012: Jean. Baptiste Gramay, primas Afriky, titulární biskup upsalský a administrátor oslavanský. Časopis Matice moravské 131, 2012, s. 285-310.
  79. Peřinka, Václav 1947: Dějiny města Kroměříže II/1-2. Kroměříž 1947.
  80. Philomathes, Wenceslaus 2003: Musicorum libri quattuor. K vydání připravil, komentářem a testimonii opatřil a z latinského originálu přeložil Martin Horyna. Praha, KLP 2003.
  81. Poštolka, Milan 1970: Die Odae Sacrae des Campanus (1618) und des Tranoscius (1629). Ein Vergleich. MM 21-23, 1970, p. 107-152.
  82. Praetorius, Michael 1958: Syntagma musicum, Band 3. Wolffenbüttel 1619. Faksimile-Nachdruck von Willibald Gurlitt, Kassel 1958.
  83. Printz, Wolfgang Caspar 1679: Phrynis Mitilenaeus oder Satyrischer Componist 3.Th eil. Quedlinburg 1679.
  84. Przybyszewska-Jarmińska, Barbara 2011: Muzyka pod patronatem polskich Wazów Marcin Mielczewski. Warszawa 2011.
  85. Racek, Jan 1945: Italská monodie z doby raného baroku v Čechách. Olomouc 1945.
  86. Riedel, Friedrich W. 1977: Kirchenmusik am Hofe Karl VI.(1711-1740). München 1977. Studien zur Landes- und Sozialgeschichte der Musik, Band 1.
  87. Riedel, Friedrich W. 2000: Lutherischer Gottesdienst und katholische Kirchenmusik. In: Gegenreformation und Barock in Mitteleuropa, in der Slowakei. Bratislava 2000, p. 66-80.
  88. Riethus, Peter 1958: Der Wiener Musikdruck im 16. und 17. Jahrhundert. In: Der Bibliophile 14, 1958, Nr. 1-2.
  89. Royt, Jan 1999: Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století. Praha 1999.
  90. Rößler, Martin 2000: Das 17. Jahrhundert. In: Kirchenlied und Gesangbuch. Quellen zu ihrer Geschichte. Tübingen 2000, p. 128-169.
  91. Ruščin, Petr 2000: Duchovné piesne Adama Michnu na Slovensku, in: Čeští hudební klasikové na prahu 21. století, Ostrava 2000, p. 21-35.
  92. Sántha, Georg 1969: Epistulae ad S. Josephum Calasanctium ex Europa Centrali. Roma 1969.
  93. Sehnal, Jiří 1965: Das älteste Musikalieninventar Mährens. Beiträge zur Musikwissenschaft 7, 1965, p. 139-148.
  94. Sehnal, Jiří 1972a: Die Entwicklungstendenzen und Stilschichten im tschechischen barocken Kirchenlied, Musica antiqua 3, Acta scientifica, Bydgoszcz 1972, p. 126-160.
  95. Sehnal, Jiří 1972b: Das Gesangbuch des Pavel Bohunek aus Rychnov nad Kněžnou. SbPFFBU H 7, 21, 1972, p 13-29.
  96. Sehnal, Jiří 1973: Renaissanceerbe und neues Denken in den Kirchenmelodien von Adam Michna mit Bezug auf die dichterisch-metrische Vorlage, Colloquium Music and Word, Brno 1973, p. 81-85.
  97. Sehnal, Jiří 1975a: Nové příspěvky k dějinám hudby na Moravě. ČMM 60, 1975, p. 159-180.
  98. Sehnal, Jiří 1975b: Písně Adama Michny z Otradovic (1600-1676), HV 12, 1975, p. 3-45.
  99. Sehnal, Jiří 1979: Zpěvník Bartoloměje Christelia z roku 1678 a hudba na Moravě v 2. polovině 17. století. HV 16, 1979, p. 146-154.
  100. Sehnal, Jiří 1983: Hudba u brněnských augustiniánů v 18. století. HV 20, 1983, p. 227-241.
  101. Sehnal, Jiří 1984a: Hudební inventář Kroměříže z roku 1659. SbPFFBU, H 19-20, 1984, p. 71-76.
  102. Sehnal, Jiří 1984b: Význam kadencí pro datování skladeb, Zpravodaj Společnosti pro starou hudbu 1984, Nr. 4, p. 18-21.
  103. Sehnal, Jiří 1984c: Hudební inventář strážnických piaristů z roku 1675. ČMM 59, 1984, p. 117-128.
  104. Sehnal, Jiří 1985: Lidový duchovní zpěv v českých zemích v době klasicismu. HV 22, 1985, p. 242-258.
  105. Sehnal, Jiří 1987: Hudební zájmy královského rychtáře v Uherském Hradišti v roce 1632. HV 24, 1987, p. 63-72.
  106. Sehnal, Jiří 1988a: Takt a tempo u Adama Michny. In: Nové poznatky o dějinách starší české a slovenské hudby, Praha 1988, p. 185-191.
  107. Sehnal, Jiří 1988b: Trubači a hra na přirozenou trompetu na Moravě v 17.-18. století. ČMM 73, 1988, s. 175-207; 74, 1989, p. 255-268.
  108. Sehnal, Jiří 1989: Pobělohorská doba (1620-1740). In: Hudba v českých dějinách. 2. vyd. Praha 1989, p. 149-215.
  109. Sehnal, Jiří 1990: Varhany literátského kůru v Polné. Vlastivědný sborník Vysočiny 7, 1990, p. 205-209.
  110. Sehnal, Jiří 1991a: Hudba v premonstrátském klášteře Hradisko u Olomouce v letech 1693-1739. ČMM 76, 1991, p. 185-225.
  111. Sehnal, Jiří 1991b: Die Musik in Mähren gegen Ende des 16. Jahrhunderts und Jacobus Gallus. In: Gallus Carniolus in Evropska Renesansa I. Ljubljana 1991, p. 33-43.
  112. Sehnal, Jiří 1991c: Hymna českých Vánoc. Opus musicum 23, 1991, p. 284-285.
  113. Sehnal, Jiří 1992: Český zpěv při mši. HV 29, 1992, p. 3-15. Přejít k původnímu zdroji...
  114. Sehnal, Jiří 1993a: Hudba u františkánů české provincie v 17. a 18. století ČMM 78, 1993, p. 217-238.
  115. Sehnal, Jiří 1993b: Die Musik an der Jesuitenakademie in Olmütz (Mähren) im frühen 18. Jahrhundert. In: Zelenka-Studien 1. Kassel 1993, p. 65-83.
  116. Sehnal, Jiří 1998: Úvod k edici: Rittler, Philippus Jacobus: Requiem Claudiae Imperatricis. Olomouc 1998.
  117. Sehnal, Jiří 2000: Der katholische Kirchengesang im Rekatholisierungsprozeß in Mähren und Böhmen. In: Gegenreformation und Barock in Mitteleuropa / in der Slowakei. Bratislava 2000, p. 181-194.
  118. Sehnal, Jiří 2001a: Michna a jeho současníci, HV 38, 2001, p. 64-71.
  119. Sehnal, Jiří 2001b: Pavel Vejvanovský's Beziehungen zu Schlesien. In: Musikkultur in Schlesien zur Zeit von Telemann und Dittersdorf. Sinzig 2001, p. 237-248.
  120. Sehnal, Jiří 2002: Hudba na Vsetínsku v minulosti. In: Okres Vsetín. Rožnovsko, Valašskomeziříčsko Vsetínsko. Valašské Meziříčí 2002, p. 577-584.
  121. Sehnal, Jiří 2015: Hudební inventář kostela v Moravské Třebové z konce třicetileté války. HV 52, 2015, p. 55-78.
  122. Sehnal, Jiří 2005: Italští hudebníci na jižní Moravě v první polovině 17. století. In: Jižní Morava roč. 41, sv. 44, 2005, p. 83-96.
  123. Sehnal, Jiří 2007a: Musik bei den Serviten in Mähren. In: Festschrift Otto Biba zum 60. Geburtstag. Hrsg. von Ingrid Fuchs. Tutzing 2007, p. 761-772.
  124. Sehnal, Jiří 2007b: Vojenská hudba v českých hudebních pramenech 17. a 18. století. In: Vojenská hudba v kultuře a historii českých zemí. Ed. Jitka Bajgarová. Praha 2007, p. 11-22.
  125. Sehnal, Jiří 2008: Pavel Vejvanovský and the Kroměříž music collection. Olomouc 2008.
  126. Sehnal, Jiří 2011: Městští hudebníci na Moravě v 17. a 18. století. In: Ad honorem Richard Rybarič. Bratislava 2011, p. 62-69.
  127. Sehnal, Jiří 2012: Musik in den Piaristenkollegien in Mähren im 17. und 18. Jahrhundert. In: Piatistern und Schulwesen, Wissenschaft, Kunst in Mitteleuropa im 17.-19. Jahrhundert. Bratislava 2012, p. 99-116.
  128. Sehnal, Jiří - Pešková, Jitřenka 1998: Caroli de Liechtenstein-Castelcorno episcopi Olomucensis operum artis musicae collectio Cremsirii reservata. Praha 1998. Artis musicae antiquioris catalogorum series Vol.V/1-2.
  129. Seifert, Herbert 1997: Musik im Stift Klosterneuburg. In: Musik der geistlichen Orden in Mitteleuropa zwischen Tridentinum und Josephinismus. Bratislava 1997, p. 43-50.
  130. Schindler, Otto G. 2007: Johann Fasshauer. In: Jakubcová, Alena a kol.: Starší divadlo českých zemích. Praha 2007, p. 163-165.
  131. Slavický, Tomáš 2001: Tradování písní Adama Michny z Otradovic a skladby na jeho texty v 18. a 19. století. HV 38, 2001, p. 100-131.
  132. Slavický 2012, see also Bridelius
  133. Sroka, Bohdan 1972: Nález původního tisku Michnovy Loutny. HV 5, 1968, p. 641-644.
  134. Smyčková, Kateřina - Slavický, Tomáš 2014: Innsbrucké tisky J. Stadlmayra a Ch. Sätztla - neznámé předlohy českých vánočních písnínv Brideliových Jesličkách, Michnových zpěvnících a rukopisných kancionálech. HV 51, 2014, p. 277-296.
  135. Stejskal, František 1925: Svatý Václav. Jeho život a úcta. Praha 1925.
  136. Škarka, Antonín 1968: Michna z Otradovic, Das dichterische Werk. München 1968. Slavische Propyläen Band 22.
  137. Škarka, Antonín 1986a: Kapitoly z české hymnologie. In: Půl tisíciletí českého písemnictví. Praha 1986. p. 190-333.
  138. Škarka, Antonín 1986b: Novost básnického umění Adama Michny z Otradovic. In: Škarka Antonín: Půl tisíciletí českého písemnictví. Praha 1986, p. 335-358.
  139. Šujan, František 1645: Švédové u Brna roku 1645. Brno 1898.
  140. Tenora, Jan - Foltýnovský, J. 1920: Blahoslavený Jan Sarkander. Olomouc 1920.
  141. Teplý, František 1922: Švédové na Hradecku. Časopis Společnosti přátel starožitností 28, 1922, p. 3-5.
  142. Teplý, František: Dějiny města Jindřichova Hradce, I/1 Jindřichův Hradec 1927; I/2, 1927; I/3, 1935; I/4 1936; II/1, 1929; II/2, 1932; II/3, 1934.
  143. Tischer, František 1894: Nástin dějin jindřicho-hradeckého bratrstva literátského. Ohlas od Nežárky 24, 1894, p. 35-37.
  144. Tischer, František sine anno: Paměti fary jindřichohradecké, Jindřichův Hradec, sine anno.
  145. Tischer, František 1916: Generál Zikmund Myslík z Hiršova. Praha 1916.
  146. Tischer, František 1924: Po stopách jindřichohradekých rodů šlechtických. Časopis přátel starožitností 32, 1924.
  147. Tobolka, Zdeněk Václav 1950: Knihopis československých tisků od doby nejstarší až do konce 18. století, svazek 2, část 5. Praha 1950.
  148. Tomaštík, Eduard 2012: Giovanni Battista Alouisi - život a dílo. Disertační práce na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Brno 2012.
  149. Tomek, Václav Vladivoj 1892: Dějiny města Prahy. Díl 1. 2. vyd. Praha 1892.
  150. Trolda, Emilián 1920: Účast Moravy a Slezska na církevní hudbě 18. století. Česká hudba 24, 1920, p. 33-42.
  151. Trolda, Emilián 1928: Neznámé skladby Adama Michny, in: Sborník prací k padesátým narozeninám profesora Zdeňka Nejedlého 1878-1928, Praha 1928, p. 69-101.
  152. Trolda, Emilián 1930: Adam Michna z Otradovic, Přehled 1930, příl. č. 11.
  153. Trolda, Emilián: Česká církevní hudba v období generálbasu, část 3. Adam Michna, Cyril 60, 1934, p. 103-110.
  154. Trolda, Emilián 1930a: Loutna česká Adama Michny z Otradovic, Vlast 46, 1930.
  155. Trolda, Emilián 1930b: Michnova mše sv. Václava po stránce hudební, Našinec 66, 1930, Nr. 117 and 119.
  156. Trolda, Emilián 1940: Jezuité a hudba I. Hudba v pražské koleji od roku 1556 do roku 1610 Cyril 66, 1940, p. 53-57, 73-78.
  157. Urban, Otmar 1988: Diskusní příspěvek. In: Sborník referátů z konference Nové poznatky o dějinách starší české a slovenské hudby. Praha 1988, p. 208-213.
  158. Volek, Tomislav 1973: Pražská Loreta jako hudební instituce. In: Pulkert, Oldřich: Domus Lauretana Pragensis. Praha 1973, p. 9-15.
  159. Walther, Johann Gottfried 1734: Musikalisches Lexikon oder musikalische Bibliothek 1732. Faksimile- Nachdruck hrsg. von Richard Schaal. Kassel, Bärenreiter 1953. Documenta musicologica I/III.
  160. Weaver, Andew, H. 2012: Sacred Music as Public Image for Holy Roman Emperor Ferdinand III. Surrey 2012.
  161. Weinmann, Alexander 1981: Eine steirische Huldigung für Kaiser Leopold I. Mitteilungen des Steirischen Tonkünstlerbundes Nr. 81, 1981, p. 73-76.
  162. Weinmann, Alexander 1984: Zwei unikate Wallfahrts-Liederbücher von Sonntagberg. Wien 1984. Wiener Archivstudien, Bd. 8.
  163. Wellesz, Egon 1919: Die Instrumentalstücke der Opern Oratorien zwischen 1660-1706. Studien zur Musikwissenschaft 6, 1919, p. 20-138.
  164. Záloha, Jiří 1969: Eggenberská zámecká kapela v Českém Krumlově. HV 6, 1969, p. 234-240.