ISBN: 978-80-244-5088-9 | DOI: 10.5507/pdf.16.24450889

Osobnostní učitelství

Pavla Andrysová

The monograph presented Personality Pedagogy outlines a  conception of personality pedagogy that is inspired by the psychosomatic disciplines taught in the Department of Authorial Creativity and Pedagogy in the Theatre Faculty DAMU.  The author describes the existing condition of personality disciplines as they are taught in the individual Faculties of Education, and within a survey she finds out how the students have evaluated their benefits. Futhermore, she presents a conception of pedagogical condition involving a reserch of the factors that create the condition; and she proposes an innovative module of a curriculum complemented with the disciplines of personality preparation.

1. edition, Published: 2016, publisher: Univerzita Palackého v Olomouci, Křížkovského 8, 771 47 Olomouc



References

  1. ALLHOFF, D. W., ALLHOFF, W. (2008). Rétorika a komunikace. Praha: Grada.
  2. ALLPORT, G. W. (1961). Pattern and growth in personality. New York: Holt, Rinehart and Winston.
  3. ANDRYSOVÁ, P. (2013). The Psychosomatic Basis of the Social Pedagogue's Behaviour. e-Pedagogium [on line], č. IV.
  4. ANDRYSOVÁ, P., MARTINCOVÁ, J., VČELAŘOVÁ, H. (2014). Pedagogical Condition at Undergraduate Teacher Preparation. The New Educational Review, č. 4, s. 152-165. Go to original source...
  5. ANTONS, K. (2011). Praxis der Gruppendynamik. Göttingen: Hogrefe. Go to original source...
  6. ARGYLE, M., HENDERSON, M. (2005). Körpersprache und Kommunikation. 8. Aufl. Padeborn.
  7. BACHTIN, M. M. (1979). Estetika slovesnogo tvorčestva. Moskva: Iskusstvo.
  8. BERGMAN, A. (2009). Poznámky k "osobnostnímu herectví" a jeho možné gene zi. In KOLEKTIV AUTORŮ. Sborník z kolokvia Osobnostní herectví a cesta k němu. Praha: DAMU.
  9. BRAIKER, H. (1989). The power of self-talk. Psychology today. December, 23-27.
  10. BRICHCÍN, M. (1999). Vůle a sebekontrola. Teorie, metody, experimenty. Praha: Karolinum.
  11. BURGOON, HOODLER, 2002 cit. podle DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace. 6. vyd. Praha: Grada, 2008.
  12. COBLENZER, H., MUHAR, F. (2001). Dech a hlas. Návod k dobré mluvě. Praha: AMU. Z německého originálu Atem und Stimme (Pedagogischer Verlag GmbH, Wien)
  13. CSIKSZENTMIHALYI, M. (1996). O štěstí a smyslu života. Praha: Lidové noviny.
  14. ČUNDERLE, M., ROUBAL, J. (2001). Hra školou. Dvakrát o Ivanu Vyskočilovi. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon.
  15. ČUNDERLE, M. (2005). Předmluva. In VYSKOČIL, I. a kol. Dialogické jednání s vnitřním partnerem. Brno: JAMU.
  16. DANZER, G. (2010). Psychosomatika: celostný pohled na zdraví těla i duše. Praha: Portál.
  17. DEMBO, M. H. (2012). Motivation nad Learning Strategies for College Success. New York and London: Routledge. Go to original source...
  18. DOLÁKOVÁ, A. (2012). Osobnostní přístup k herectví. Nad autorským herectvím Jaroslava Duška. Diplomová práce. Brno: Janáčkova akademie MÚ.
  19. DONNELLAN, D. (2007). Herec a jeho cíl. Praha: Brkola.
  20. DOROTÍKOVÁ, S. (Eds.) (2003). Profesní etika učitelství. Praha: UK.
  21. DRAPELA, V. J. (2011). Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál.
  22. DYTRTOVÁ, R., KRHUTOVÁ, M. (2009). Učitel. Příprava na profesi. Praha: Grada.
  23. FROMM, E. (2003). Psychoanalýza a náboženství. Praha: Aurora.
  24. GAVORA, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
  25. GILBERT, D. T., MALONE, P. S. (1995). The correspondence bias. Psychological Bulletin, 117, 21-38. Go to original source...
  26. GRICE, H. P. (1975). Logic and conversation. In Cole, P., Morgan, J. L. (Eds.), Syntax and Semantics. Vol. 3, Speech acts. New York: Academic Press, 41-58. Go to original source...
  27. HANČIL, J. (2005). Otevřený svět dialogického jednání. In VYSKOČIL, I. a kol. Dialogické jednání s vnitřním partnerem. Brno: JAMU.
  28. HANČIL, J. (2009). Osobnostní herectví a jevištní osobnost. In KOLEKTIV AUTORŮ. Sborník z kolokvia Osobnostní herectví a cesta k němu. Praha: DAMU.
  29. HARTLEY, M. (2011). Řeč těla v praxi. Teorie, cvičení a modelové situace. Praha: Portál.
  30. HENDL, J. (2012). Kvalitativní výzkum. Základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál.
  31. HERMOCHOVÁ, S. (1988). Sociálně psychologický výcvik. Příspěvek sociální psychologie k metodice práce s přirozenou skupinou. Praha: UK.
  32. HERMOCHOVÁ, S. (2006). Teambuilding. Praha: Grada.
  33. HIERHOLD, E. (2008). Rétorika a prezentace. Praha: Grada.
  34. HOHLER, V. (2008). Úvod do problematiky výrazu a expresivity osobního projevu. In KOLEKTIV AUTORŮ: Psychosomatika & Pohyb. Praha: AMU.
  35. HOLT, J. (1995). Jak se děti učí. Praha: Agentura Strom.
  36. HRABAL, V., PAVELKOVÁ, I. (2010). Jaký jsem učitel. Praha: Portál.
  37. HRBÁČKOVÁ, K. (2011). Rozvoj autoregulace učení studentů. Zlín: UTB.
  38. HYVNAR, J. (2009). Několik poznámek k osobnostnímu herectví. In KO LEKTIV AUTORŮ. Sborník z kolokvia Osobnostní herectví a cesta k němu. Praha: DAMU.
  39. JANÍK, T. (2005). Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Brno: Paido.
  40. JANÍK, T., MINAŘÍKOVÁ, E. a kol. (2011). Video v učitelském vzdělávání: teoretická východiska - aplikace - výzkum. Brno: Paido.
  41. JANÍKOVÁ, M., JANÍK, T. (2009). Videostudie v edukačním procesu. In ŠVEC, Š. a kol. Metodologie věd o výchově. Kvantitativně-scientické a kvalitativně-humanitní přístupy v edukačním výzkumu. Brno: Paido.
  42. JANOUŠEK, J. (2007). Verbální komunikace a lidská psychika. Praha: Grada.
  43. JANOUŠEK, J. (2015). Psychologické základy verbální komunikace. Praha: Grada.
  44. JAROŠOVÁ, E. (2001). Trénink sociálních a manažerských dovedností: metodický průvodce. Praha: Management Press.
  45. JUNG, C. G. (1994). Duše moderního člověka. Brno: Atlantis.
  46. KAGAN, D. M. Contexts for the use of classroom cases. American Educational Research Journal, roč. 30, 1993, s. 703-723. Go to original source...
  47. KALHOUS, Z., HORÁK, F. (1996). K aktuálním problémům začínajících učitelů. Pedagogika XLVI, č. 3, s. 245-255. ISSN 3330-3815.
  48. KIRKPATRICK, D. L. Evaluating trainig programs. Dostupné z: http://www.bkconnection.com/static/evaluating_training_programs_excerpt.pdf.
  49. KLECK, R. E., NÜSSLE, W. (1968). Congruence between the indikative and communicative functions of eye contact in interpersonal relation. Britisch Journal of Social and Clinical Psychology, 7. Go to original source...
  50. KLIKOVÁ, Alice. Dialogické jednání jako dramatizace ideje. Dostupné z: cts.cuni. cz/soubory/reporty/CTS-03-23.doc.
  51. KLUMPAROVÁ, Š. Flow v estetickém zážitku, aneb o štěstí ze čtení. Artefiletika, 2007, Dostupné z http://artefiletika.kvk.zcu.cz/clanky/8-teorie-artefiletiky/112--flow-v-estetickem-zazitku.
  52. KOLEKTIV AUTORŮ. (2009). Osobnostní herectví a cesta k němu. Sborník z kolokvia. Praha: DAMU.
  53. KOMÁRKOVÁ, R., SLAMĚNÍK, I., VÝROST, J. (2001). Aplikovaná sociální psychologie III. Sociálněpsychologický výcvik. Praha: Grada.
  54. KORTHAGEN, F. A. In search of the essence of a good teacher: towards a more holistic approach in teacher education. Teaching and Teacher Education, 2004, č. 1, s. 77-97. Go to original source...
  55. KRÖSCHLOVÁ, E. (2004). Jevištní pohyb. Praha: AMU.
  56. KRÖSCHLOVÁ, E. (2008). Složky pohybového výrazu. In KOLEKTIV AUTORŮ: Psychosomatika & Pohyb. Praha: AMU.
  57. KRÖSCHLOVÁ, E. (2015). Jevištní pohyb. Herecká pohybová výchova. Praha: AMU.
  58. KYRIACOU, CH. (2012). Klíčové dovednosti učitele. Cesty k lepšímu vyučování. Praha: Portál.
  59. LABOSKEY, V. K. (1993). A Conceptual Framework for Reflection in Preservice Teacher Education. In J. CALDERHEAD, GATES, P. (Eds.). Conceptualizing Reflection in Teacher Development. London: The Falmer Press.
  60. LAKOFF, G., JOHNSON, M. (2002). Metafory, kterými žijeme. Brno: Host.
  61. LEECH. G. (1983). Principles of Pragmatics. Longman, Londýn.
  62. LEITCH, R., DAY, CH. Action Research and Reflective Practice: towards a holistic view. Educational Action Research, Volume 8, Number 1, 2000. Go to original source...
  63. MACHŮ, E. (2015). Analyzing Differentiated Instructions in Inclusive Education of Gift ed Preschoolers. Proceedia - Social and Behavioral Sciences. Elsevier. Vol. 171, pp.1147-1155. ISSN 1877-0428. Go to original source...
  64. MACHKOVÁ, E. (2007). Úvod do studia dramatické výchovy. Praha: NIPOS.
  65. MAKONJ, K. (2009). K tématu osobnostního herectví. In KOLEKTIV AUTORŮ. Sborník z kolokvia Osobnostní herectví a cesta k němu. Praha: DAMU.
  66. MAŘÍKOVÁ, M. (2002). Rétorika. Manuál komunikačních dovedností. Praha: Professional Publishing.
  67. MEHRABIAN, A. (1977). Nonverbal Communication. Chicago.
  68. MILES, M. B. Learning to Work in Groups. Teachers College Press, New York, 1970 (7. vydání)
  69. MORIN, A. (1993). Self-talk and self-awareness: On the nature of zhe relation. The Journal of Mind and Behaviour, 14, 223-234.
  70. MORIN, A. (2003). Inner speech and conscious experience. Science & Consciousness Review, 20. duben, 1-6.
  71. MORIN, A. (2004). Levels of consciousness. Science & Consciousness Review, 2. srpen, 1-16.
  72. MUSILOVÁ, M. (2002). Písemná reflexe jako součást studia. Praha: Katedra autorské tvorby a pedagogiky DAMU.
  73. NAKONEČNÝ, M. (1999). Sociální psychologie. Praha: Academia.
  74. NEZVALOVÁ, D. (1994). Reflexe v pregradualni připravě učitelů. Pedagogika, 44(3), 241-245.
  75. NEZVALOVÁ, D. (2002). Reflexe a pregraduální didaktická příprava učitele. Dostupné z: http://epedagog.upol.cz/eped2.2002/clanek08.htm.
  76. NOVÁK, T. (2004). Testy osobnosti. Praha: Grada.
  77. NOVOTNÁ, D. (2006). Hlas jako individuální forma seberealizace a sebevyjádření. In Hlas, mluva, řeč. Praha: Ústav pro výzkum a studium autorského herectví DAMU.
  78. NOVOTNÁ, J., JURČÍKOVÁ. J. (2012). Kritické a tvořivé myšlení v edukaci a výzkumu. Brno: Paido, 2012.
  79. ORNSTEIN, A. C., LEVINE, D. U. Foundations of Education. Boston: Hougton Mifflin Co., 1989.
  80. OTTENS, A. J. (1991). Coping with academic anxiety. New York: Rosen.
  81. PATOČKA, J. (1995). Tělo, společenství, jazyk, svět. Praha: OIKOYMENH.
  82. PAULÍK, K. (2010). Psychologie lidské odolnosti. Praha: Grada.
  83. PELCOVÁ, N., SEMRÁDOVÁ, I. (2014). Fenomén výchovy a etika učitelského povolání. Praha: Karolinum.
  84. PERIČ, T. (2008). Sportovní příprava dětí. Praha: Grada.
  85. PIŤHA, P. (1996). Hledání učitele. In Hledání učitele, škola a vzdělání v proměnách času. Praha: UK.
  86. PODLAHOVÁ, L. (2002). Ze studenta učitelem. Student - praktikant - začínající učitel. Olomouc: PdF UP.
  87. PODLAHOVÁ, L. et al. (2012). Didaktika pro vysokoškolské učitele. Praha: Grada.
  88. POSPÍŠILOVÁ, Z. (2007). Hrajme si s básničkou. Praha: Grada.
  89. PREISSOVÁ KREJČÍ, A. (2013). Narativní analýza. In GULOVÁ, L., ŠÍP, R. Výzkumné metody v pedagogické praxi. Praha: Grada.
  90. PRŮCHA, J. (2002). Učitel - současné poznatky o profesi. Praha: Portál.
  91. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. (2003). Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha: Portál.
  92. RAATMA, L. (2001). Responsibility. Minnesota: Gapstone.
  93. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. [online]. Dostupné z: file:///C:/Users/ 20031819/Downloads/RVPG-2007-07_final%20(1).pdf.
  94. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf.
  95. REGNI, R. (2011). Vzťah učiteľ - žiak: Úvahy o životě a práci Alberta Camuse. In Kontexty filozofie výchovy v historickej a súčasnej perspektíve. Trnava.
  96. ROBINSON, W. P. Boredom at school. British Journal of Educational Psychology, 45, 1975, s. 141-152. Go to original source...
  97. ROGERS, C. R. (1997). Encountrové skupiny. Modra: Inštitút rozvoja osobnosti.
  98. RUISEL, I. a kol. (2006). Úvahy o inteligenci osobnosti. Bratislava: Slovak Academia Press.
  99. SECORD, P. F., BACKMAN, C. W. (1964). Social psychology. New York.
  100. SCHÖN, D. A. (1983). The Reflective Practioner. New York: Temple-Smith.
  101. SCHÜTZE, F. (1999). Narativní interview ve studiích interakčního pole. Biograf.
  102. SLAVÍK, J., SIŇOR, S. (1993). Kompetence učitele v reflektování výuky. Pedagogika, roč. 43, č. 2, s. 155.
  103. SLAVÍK, J., SIŇOR, S. Kompetence učitele v reflektování výuky. Pedagogika XLVI, 1996, č. 3, s. 209-213.
  104. SLAVÍKOVÁ, E. (2005). Dialogické jednání - z poznámek asistenta. In Dialogické jednání s vnitřním partnerem. Brno: JAMU.
  105. SMÉKAL, V. Reflexe - nabídka sebereflexe. Nabídka sebereflexe - nabídka sebe. Setkání (časopis věd o člověku), 1991, č. 1, s. 10-11.
  106. SMILKOVÁ, O. (2009). Úvahy na téma herec - osobnost - profese. In KOLEKTIV AUTORŮ. Sborník z kolokvia Osobnostní herectví a cesta k němu. Praha: DAMU.
  107. SPILKOVÁ, V. (2008). Výzkum proměn učitelské profese a vzdělávání učitelů - co, proč a jak zkoumat? In SPILKOVÁ, V., VAŠUTOVÁ, J. (ed.). Učitelská profese v měnicích se požadavcích na vzdělávání. Praha: PdF UK.
  108. STERNBERG, R. J. (2001). Úspěšná inteligence: Jak rozvíjet praktickou a tvůrčí inteligenci. Praha: Grada. Go to original source...
  109. SUDA, S. (2008). Psychosomatické disciplíny v přípravě učitelů (na PdF JU v Českých Budějovicích). In Psychosomatické disciplíny v přípravě pedagogů: východiska a první zkušenosti. Brno: Paido.
  110. SUDA, S. (2010). Dialogické jednání jako kvalitativní výzkum. In Osobnostní herectví - učitelství. Praha: AMU.
  111. ŠLÉDROVÁ, J. (2000). K pojetí pozitivní komunikace. In Psychosomatický základ veřejného vystupování jeho studium a výzkum. Praha: AMU, s. 30-33.
  112. ŠVEC, Š. (2009). Metodologie věd o výchově. Kvantitativně-scientické a kvalitativně- -humanitní přístupy v edukačním výzkumu. Brno: Paido.
  113. ŠVEC, V. Od znalostí k pedagogické kondici: nový vhled do pedagogické přípravy studentů učitelství. Pedagogika, 2006, roč. LVI, č. 1, s. 91-100.
  114. ŠVEC, V. (1994). Autodiagnostika pedagogické činnosti učitele - módnost, nebo potřeba? Pedagogika, 44, č. 2, s. 105-112.
  115. ŠVEC, V. (1997). Sebereflexe jako nastroj profesionálního (sebe)rozvíjeni začínajících učitelů. Pedagogická orientace, 7(3), 2-13.
  116. ŠVEC, V. (1999). Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy, inspirace. Brno: Paido.
  117. ŠVEC, V. (2005). Pedagogické znalosti učitele: teorie a praxe. Praha: ASPI.
  118. ŠVEC, V., VYSKOČLOVÁ, E. The pedagogical conditioning student teachers: The foundations of their preparedness for changes in the roles of teachers. In Totems and Taboos: Risk and Relevance in Research on Teachers and Teaching. ISATT Konference: Abstracts by Session. Ontario: Brock University, July 5-9, 2007.
  119. TAYLOR, R. (2012). Sebedůvěra v práci. Praha: Grada.
  120. TOM, A. (1985). Inquiring into Inqury-oriented Teacher Education. Journal of Teacher Education, 36, (5), s. 35-44. Go to original source...
  121. TOMASELLO, M. (2008). Origins of human communication. Cambridge, Mass.: MIT Press. Go to original source...
  122. VALACHOVÁ, P. (2008). Nárůst pedagogické kondice. Dizertační práce. Olomouc: PdF.
  123. VALACHOVÁ, P. (2009). Možnosti rozvoje pedagogické kondice v pregraduální přípravě sociálních pedagogů. Possibilities of development of pedagogice condition in pre-gradual preparation of social educators. In Zborník z konferncie IV. Medzinárodná konferencia doktorandov odborov Psychológia a Sociálna práce. Nitra: FSVaZ UKF.
  124. VALENTA, J. (1998). Metody a techniky dramatické výchovy. Praha: Agentura STROM.
  125. VALENTA, J. (2006). Osobnostní a sociální výchova a její cesty k žákovi. Kladno: AISIS.
  126. VALENTA, J. (2013). Didaktika osobnostní a sociální výchovy. Praha: Grada.
  127. VALIŠOVÁ, A. (1992). Asertivita v rodině a škole. Praha: H & H.
  128. VÁLKOVÁ, L. (2000). K psychologickým aspektům výchovy k profesionálnímu hlasovému a zpěvnímu projevu. In Psychosomatický základ veřejného vystupování jeho studium a výzkum: sborník z konference 14. a 15. října 1999. Praha: AMU.
  129. VÁLKOVÁ, L. (2007). Hlas individuality. Psychosomatické pojetí hlasové výchovy. Praha: AMU.
  130. VALLI, L. (1992). Reflective Teacher Education. Cases and critiques. New York. State University of New York Press.
  131. van MANEN, M. (1977). Linking Ways of Knowing with Ways of Being Practical. Curriculum Inquiry, 6(3), 205-228. Go to original source...
  132. VAŇKOVÁ, I. (2000). Dialog předchází jazyku. In Psychosomatický základ veřejného vystupování jeho studium a výzkum. Praha: AMU, s. 34-37.
  133. VAŇKOVÁ, I., NEBESKÁ, I., SAICOVÁ-ŘÍMALOVÁ, L., ŠLÉDROVÁ, J. (2005). Co na srdci, to na jazyku - Kapitoly z kognitivní lingvistiky. Praha: UK.
  134. VAŠUTOVÁ, J. (2001). Kvalifikační předpoklady pro nové role učitelů. In WALTEROVÁ, E. (Ed.) Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. Praha: UK.
  135. VAŠUTOVÁ, J. (2004). Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido.
  136. VYBÍRAL, Z. (2005). Psychologie komunikace. Praha: Portál.
  137. VYSKOČIL, I. (2000). Úvod. In Psychosomatický základ veřejného vystupování, jeho studium a výzkum: sborník z konference 14. a 15. října 1999. Praha: AMU.
  138. VYSKOČIL, I. (2005). Rozprava o dialogickém jednání. In Dialogické jednání s vnitřním partnerem. Brno: JAMU.
  139. WOODWORTH, R. S., SCHLOSBERG, H. (1960). Experimentálna psychológia. Bratislava: SAV.
  140. ZEMAN, Jiří. Základy české ortoepie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008. ISBN 978- 80-7041-778-2.
  141. ZIMMERMAN, B. J. (1998). Developing self-fulfilling cycles of academic regulation: An analysis of exemplary instructional models. In SCHUNK, D. L., ZIMMERMAN, B. J. (Eds.), Self-regulated learning: From teaching to self-reflective practice. New York: Guilford.
  142. ZIMMERMAN, B. J. (2002). Becoming a self-regulated learner: An overview. Theory Into Practice, vol. 41, n. 2, p. 64-70. Go to original source...
  143. ZIMMERMAN, B. J., BONNER, S., KOVACH, R. (1996). Developing self-regulated learners: Beyond achievement to self-efficacy. Washington: American Psychological Association. Go to original source...
  144. ZIMMERMAN, B. J., MARTINEZ-PONS, M. (1986). Development of a structured interview for assessing student use of self-regulated learning strategies. American Educational Research Journal, 23, 614-628. Go to original source...
  145. ZIMMERMAN, B. J., MARTINEZ-PONS, M. (1988). Construct validation of a strategy model of student self-regulated learner. Journal of Educational Psychology, 80(3), 284-290. Go to original source...
  146. ZIMMERMAN, B. J., MARTINEZ-PONS, M. (1990). Student differences in self-regulated learning: Relating grade, sex, and gift edness to self-efficacy and stratégy use. Journal of Educational Psychology, 82(1), 51-59. Go to original source...
  147. ZIMMERMAN, B. J., RISEMBERG, R. (1997). Self-regulatory dimensions of academic learning and motivation. In PHYE, G. D. (Ed.), Handbook of academic learning: Construction of knowledge. San Dieg: Academic Press. Go to original source...
  148. ŽINKIN, N. I. (1982) Reč kak provodnik informacii. Moskva: Nauka.
  149. ŽINKIN, N. I. (1998). Razvitie pismennoj reči učaščichsja III-VII klassov. In ŽINKIN, N. I. Jazyk, reč, tvorčestvo (Izbrannyje trudy). Moskva: Labyrint, 183-319.